Při zvýšeném výpadu vlasů je rozhodující správná diagnóza a odhalení všech faktorů, které mohou stav zhoršovat. První informace poskytuje anamnestické a objektivní vyšetření pacienta, které umožní orientační rozlišení na difúzní a ložiskové alopecie a nasměruje případný další vyšetřovací postup.

Onemocnění spojených s výpadem vlasů může být několik typů:

• Větší procento vlasů, než je obvyklé, se dostane do telogenní (výpadové) fáze. O zvýšeném výpadu vlasů se hovoří tehdy, je-li denní ztráta vlasů více než asi 100 vlasů (toto číslo je samozřejmě individuální - lidé s jemnými a světlými vlasy mají vlasů více, lidem s hustou kšticí vlasy více padají).
• Anagenní folikul může být poškozen ("otráven") vlasy následně vypadávají. Tyto účinky mohou mít některé léky - např. léky používané při léčbě onkologických nebo psychiatrických onemocnění, u stavů po transplantacích orgánů, u citlivých lidí mohou takto působit i některé léky při léčbě vysokého krevního tlaku, některá analgetika. Může takto působit rovněž ionizační záření. I zde platí, že kůže ve kštici je beze změn a po odeznění vyvolávajícího vlivu vlasy zpravidla narostou.

Difúzní (povšechná) alopecie

Při difúzní alopecii je vypadávání vlasů rovnoměrné po celé hlavě bez vzniku ohraničených lysých ložisek. Běžně k tomuto jevu dochází u novorozenců, částečně i v pubertě a ve stáří. Difúzní alopecie může postihnout také ženy po porodu, po infekčních chorobách s vysokými teplotami, po stresových situacích, operacích, těžkých úrazech, drastických dietách a jako následek těžkých chorob.

Vypadávání vlasů následuje zpravidla asi šest týdnů až čtyři měsíce po vyvolávajícím vlivu. Kůže ve vlasaté části hlavy je nezměněná, vypadávání vlasů bývá dočasná. Při léčbě této nemoci vlasů lze částečně zasáhnout lokálními prostředky a preparáty obsahujícími vitaminy a stopové prvky, které zlepšující kvalitu vlasů.

• 1. Androgenetická alopecie
• 2. Anagenní effluvium
• 3. Akutní telogenní effluvium
• 4. Chronická difúzní alopecie
• 5. Difúzní forma alopecia areata

Nejčastější formou zvýšeného výpadu vlasů vůbec je androgenetická alopecie.

Androgenetická (androgenní) alopecie (podmíněná testosteronem)

Androgenní alopecie – nadměrné vypadávání vlasů podmíněné přítomností testosteronu - není nemoc vlasů v pravém slova smyslu. Je dané genetickou výbavou a ovlivněné mužskými pohlavními hormony. Může začít kdykoliv po pubertě. Androgenní alopecie je doménou mužů. Občas se však vypadávání vlasů tohoto typu vyskytne i u žen po klimakteriu, kdy postupně vyhasíná produkce ženských pohlavních hormonů. Ztráta vlasů bývá u žen mírnější a ke vzniku typické pleši dochází jen zřídka.

Při androgenní alopecii dochází k ústupu vlasové hranice z čela a z temene hlavy. Po letech nakonec zbývá pouze podkovovitý pruh vlasů kolem hlavy. První projevy se objevují nejčastěji kolem 30. roku života. Čím dříve se objeví příznaky, tím bývá ztráta vlasů rychlejší. Pouhé posunutí vlasové hranice nad čelem se objevuje u 96% mladých mužů a 80% žen, tento jev se považuje za přirozenou známku dospělosti. Další řídnutí vlasů (temeno, posun vlasové hranice nad čelem) se považuje za první příznak androgenní alopecie.

Vzhledem k tomu, že tento typ vypadávání vlasů je geneticky podmíněn a souvisí s produkcí pohlavních hormonů, může léčba či terapie jen zpomalit průběh.

Ložisková (ohraničená) alopecie

O ložiskové alopecii, čili ohraničeném vypadávání vlasů, hovoříme, je-li denní ztráta vlasů více než asi 100 vlasů. Samozřejmě, toto číslo je individuální. Lidé s jemnými a světlými vlasy mají vlasů více, lidem s hustou kšticí zase vlasy více vypadávají a podobně. Existuje několik typů onemocnění spojeného se vznikem ohraničených lysých ložisek v oblasti ovlasené pokožky. Léčba tohoto typu nemoci vlasů je potřeba řešit s dermatologem. Onemocnění spojených se vznikem ohraničených lysých ložisek může být několik typů:

• 1. Jizvící alopecie
• 2. Alopocie způsobená vnějšími vlivy
• 3. Alopecia areata
• 4. Trichotillomanie

• Jizvící alopecie - jedná se o ohraničenou ztrátu vlasů v důsledku jizvení a s tím související nevratné poškození vlasového folikulu. Příčinou mohou být nejrůznější záněty a infekce postihující ovlasenou část kůže, fyzikální nebo mechanická poškození, nádorový proces, nebo je tento projev součástí jiných kožních onemocnění. Léčba těchto onemocnění je v rukou dermatologa.
• Ohraničená ztráta vlasů vzniklá působením vnějších vlivů - v místě opakovaného tlaku, tahu (nevhodné účesy - copy, dredy), následkem kosmetických zásahů, po nešetrných masážích apod. Po odstranění vyvolávající příčiny dochází k opětovnému zarůstání ložisek.
• Alopecia areata - onemocnění, při kterém rychle vypadávají vlasy a vznikají okrouhlá lysá ložiska, která postupně splývají. Výpad se může týkat nejen vlasů, ale i ochlupení na těle. Kůže ložisek je bez známek zánětu, hladká, bez šupin. Onemocnění může souviset s jinými poruchami, vyšetření a léčbu určuje dermatolog.
• Trichotillomania - vyskytuje se zejména u dětí, které si pod různými emočními vlivy vytrhávají vlasy, případně i obočí a řasy. Lysiny jsou nejčastěji na spáncích a nad čelem. U této poruchy je nutná psychoterapie.

Léčba vypadávání vlasů

Při difúzním i ložiskovém vypadávání vlasů je vždy nutné vyhledat lékaře, aby stanovil o jaké onemocnění se jedná a doporučil nejvhodnější terapii. Pokud se včas podaří eliminovat nebo alespoň minimalizovat příčinu, je šance na zlepšení stavu.

Nadměrné vypadávání vlasů představuje poměrně komplexní problematiku, která zasahuje do několika medicínských oborů. Dermatolog často spolupracuje s gynekologem, endokrinologem, někdy psychologem či psychiatrem a dalšími odborníky. Hlavní pozornost je věnována vůbec nejobvyklejšímu vypadávání vlasů, a to androgenní alopecii.

U mužské i ženské androgenní alopecie jsou pro léčbu k dispozici přípravky pro lokální i celkovou aplikaci. Lokální léčba této nemoci vlasů uplatňuje přípravky s účinnou látkou minoxidil, která prodlužuje anagenní fázi, zlepšuje růst vlasů a prokrvení v oblasti vlasového folikulu. Minoxidil obsahují například přípravky Regaine nebo Neocapil.

Regaine je na trhu k dispozici ve 2% a 5% koncentraci, zatímco Neocapil pouze ve 2% koncentraci. Aby mělo užívání Regainu efekt, je nutná pravidelná aplikace 1 ml roztoku 2x denně do suchých vlasů. Vlasy po aplikaci nevysušujte fénem, aby nedošlo ke snížení efektu. Začnete-li, jakmile se projeví první náznaky vypadávání vlasů, má terapie pomocí Regaine dobré vyhlídky na úspěch.

Kromě přípravků s minoxidilem jsou na trhu také další kosmetické prostředky pro lokální užití, jejich efekt však není zcela přesvědčivý. Alternativou k přípravkům a lékům s vlivem na průběh onemocnění, je psychoterapie nebo chirurgická autotransplantace vlasů.

Stimulace růstu nových vlasů

S pomocí účinné látky minoxidil je možné stimulovat vlasovou pokožku, aby se na ní vytvořily nové zdravé vlasy. Mechanismus účinku látky minoxidil sice není přesně znám, nicméně u pacientů lze již po čtyřech měsících od aplikace minoxidilu pozorovat nový růst vlasů. Minoxidil obsahuje například přípravek Regaine, který existuje v koncentraci 5 % a 2%.

Dvojitě zaslepená klinická studie provedená v USA ukázala, že minoxidil ve 2% koncentraci (Regaine 2 %) obnovuje růst vlasů u 60 % žen s androgenní alopecií. Stejná terapie provedená u mužů s androgenní alopecií dosáhla přírůstku vlasů u 80 % mužů.

Zdroje:
DeVillez RL, Jacobs JP, Szpunar CA, Warner ML. Androgenetic alopecia in the female. Treatment with 2% topical minoxidil solution. Arch Dermatol. 1994 Mar;130(3):303-7.
Koperski JA, Orenberg EK, Wilkinson DI. Topical minoxidil therapy for androgenetic alopecia. A 30-month study. Arch Dermatol. 1987 Nov;123(11):1483-7.

Roztok Regaine se aplikuje lokálně na oblast pokožky hlavy, která je postižena ztrátou vlasů a na přilehlou oblast 2 x denně (jednou ráno a jednou večer). Před aplikací by měly být kůže i vlasy suché. Pokud budete aplikovat přípravek konečky prstů, je třeba si poté umýt ruce. Přípravek je určen pro dospělé osoby starší 18 let. Podrobnosti o aplikaci s použitím různých nástavců jsou v příbalovém letáku.